ZA NĚČÍM.

Jan Červenka

ZA NĚČÍM.
Za něčím jsem se hnal, nevím za čím! Pospíchal, letěl v dál letem ptačím, udýchán znovu v běh se dal. Přes strniště, půdu kamenitou utíkal jsem, volal: – Ku předu! zoufal a stanul k posledu s bolavou duší, nohou zrytou. Pot s čela setřel a víry prost přec ještě zraky jsem upíral v dáli, v dáli, kde nový zas oheň vzrost’. Dvě oči smutné jím v oči mé plály, doufal jsem, říkal: – Ideály. Ach! – Bláhovost! 1899
105