PROLOG.

František Taufer

PROLOG.
Kol mého domu vřeš jak roztavených kovů řeka, o živote! Propálit dvéře a vejíti lze snadno. Pojď! Má duše odevzdaně čeká. V tebe se ponořím, svou hlavu vložím na dno tvých vřelých proudů... Jen tomu, kdo se lekáleká, poduška taková být může málo měkká. Přijď celý! Rychle! Je mi chladno. Jediným douškem dlouhým vypiji tě, ať lékem je mi nebo jedem dravým. Tvé rány bez bázně jak hračky svoje dítě zachycovati budu pohybem ruky hravým. Pozdravím hvězdy tvoje na večer a slunce na úsvitě, i bouře tvé, když zuřit budou lítě. Však, věčně mladý, konec tvůj v příchodu smrti nepozdravím. Vypiji tebe na zemi, však nové šťávy v tvém prameni zas jinde rty mi budou sladit a pálit rozkoší jak v jitřních dobách planetu proudy lávy. Ve formě stále nové budeš k sobě vábit mou duši a síliti ji sladkostí své šťávy. Prostory všemi letem času bude s tebou pádit a žádná cesta nemůže ji zradit a odvést s plamenné cesty tvojí slávy. 7
Básně v knize Květy:
  1. PROLOG.
  2. MARII!
  3. BOLESTI, NEZVANÍ HOSTÉ.
  4. SLYŠÍŠ!
  5. VÝČITKY.
  6. VYZVÁNÍ.
  7. PÍSEŇ,
  8. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ.
  9. ZIMNÍ ODPOLEDNE.
  10. DUALISMUS.
  11. NI JEDNÉ SLZY.
  12. SUCHÝ ROK.
  13. V TEMNÝCH MRAČNECH HVĚZDA.
  14. NEBOJÍM SE TĚ, SMUTKU – –
  15. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA.
  16. PÍSEŇ K NĚKTERÝM MOCNOSTEM ŽIVOTA.
  17. U NEMOCNÉ MILENKY.
  18. PŘES NENÁVISTI.
  19. Ó, PŘIJDI.
  20. ŠÍLENÍ.
  21. NOČNÍ CESTA.
  22. PTAČÍ SNY.
  23. TAJEMSTVÍ NOCI.
  24. ÚNAVA ÚNOROVÝCH DNŮ.
  25. NESMĚLÉ JARO.
  26. DNES ANI MĚSÍC NEVYŠEL.
  27. ZAJATCI SNŮ.
  28. VELIKÝ PÁTEK.
  29. Z DALEKÝCH KRAJIN.
  30. KVĚTEN.
  31. BOUŘE.
  32. SYMBIOSA.
  33. VĚČNÁ TOUHA.
  34. JAK OBLAK.
  35. ODCHOD.
  36. ŠÍLENÁ HUDBA.
  37. NÁLADA.
  38. DEN LHOSTEJNÝ.
  39. MODLITBA V ČERVENCI.
  40. ČLOVĚK, MILENEC ZEMĚ.
  41. ZA TŘEMI ULICEMI.
  42. PÍSEŇ ŽENINA.
  43. TOŽ PŘECE.
  44. SVATVEČER.
  45. MILUJI PŘÍLIŠ.