NOČNÍ CESTA.

František Taufer

NOČNÍ CESTA.
Shasnou-li hvězdy, kroky mé se nezmatou. Noc tmavá řekne mi své rady a své tajemství. A půjdu cestou rovnou, půjdu cestou klikatou. V záhybech cest mne strašit budou závrať, únava a šílenství. A půjdu cestou rovnou, půjdu cestou nerovnou. Úskalí osudu zda projdu nedotknut a čist? Tmu hustou rozrážeti budu upřenýma očima a písní bojovnou. Pozdravem bratrským mi bude lesů šumění a tikot z ptačích hnízd. Jen tma mne polaská, jen vítr rány zahojí a zacelí. A půjdu cestou, kameny kde zraňují, to cestou lákavou a Istnou. Dech noci přijmu jako od milenky horké pocely. Noc řekne mi své rady a já jí bolest svou. Nerovnou cestou půjdu – – – Hvězdy budou spát. Jak bílé přeludy mne strašit budou závrať, únava a šílenství. Vítr a tma mne zlíbají, propast se nepřestane na mne smát, ptáci mi řeknou svoje sny a noc svá tajemství. 38