DEN LHOSTEJNÝ.

František Taufer

DEN LHOSTEJNÝ.
Les rozechvěl se nejčistějším chorem a dýchal teplou vůní kadidlovou. To léto čekalo již za obzorem, a kosy na lukách se rozzvučely písní věčně novou. Však duše naše teplo slunce bez radosti přijímaly, den země lhostejně šel kolem jejich dveří, i větry marně zpívaly a tiše kolem vály – – – Netečně zraky naše spočinuly na bratrské zvěři. I rány vlastní byly lhostejny, ač prudce zabolely, když padlo na ně slunce zlaté světlo. Den lhostejný šel – – – A lhostejně cos duše chtěly, a nevěděly co. Jen tušily: to nevzroste, to nikdy nerozkvetlo. Den lhostejný – – – Přátelsky k duším nemluvila mýtina vůní nahořklou, les vůní kadidlovou. A duše pocítivše náhle marnost života a marnost všeho díla, klesaly stížené únavou cest a neznámou, těžkou mdlobou – – – 61
Básně v knize Květy:
  1. PROLOG.
  2. MARII!
  3. BOLESTI, NEZVANÍ HOSTÉ.
  4. SLYŠÍŠ!
  5. VÝČITKY.
  6. VYZVÁNÍ.
  7. PÍSEŇ,
  8. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ.
  9. ZIMNÍ ODPOLEDNE.
  10. DUALISMUS.
  11. NI JEDNÉ SLZY.
  12. SUCHÝ ROK.
  13. V TEMNÝCH MRAČNECH HVĚZDA.
  14. NEBOJÍM SE TĚ, SMUTKU – –
  15. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA.
  16. PÍSEŇ K NĚKTERÝM MOCNOSTEM ŽIVOTA.
  17. U NEMOCNÉ MILENKY.
  18. PŘES NENÁVISTI.
  19. Ó, PŘIJDI.
  20. ŠÍLENÍ.
  21. NOČNÍ CESTA.
  22. PTAČÍ SNY.
  23. TAJEMSTVÍ NOCI.
  24. ÚNAVA ÚNOROVÝCH DNŮ.
  25. NESMĚLÉ JARO.
  26. DNES ANI MĚSÍC NEVYŠEL.
  27. ZAJATCI SNŮ.
  28. VELIKÝ PÁTEK.
  29. Z DALEKÝCH KRAJIN.
  30. KVĚTEN.
  31. BOUŘE.
  32. SYMBIOSA.
  33. VĚČNÁ TOUHA.
  34. JAK OBLAK.
  35. ODCHOD.
  36. ŠÍLENÁ HUDBA.
  37. NÁLADA.
  38. DEN LHOSTEJNÝ.
  39. MODLITBA V ČERVENCI.
  40. ČLOVĚK, MILENEC ZEMĚ.
  41. ZA TŘEMI ULICEMI.
  42. PÍSEŇ ŽENINA.
  43. TOŽ PŘECE.
  44. SVATVEČER.
  45. MILUJI PŘÍLIŠ.