K NEZNÁMÉMU.

Zdeněk Knittl

K NEZNÁMÉMU.
Ty, jenž jsi strážcem našich kroků, by nezbloudily na scestí, jenž, útěchu v svém vlídném oku, tam shlížíš někde ve vysoku na trud náš, naše neštěstí, – sestup v mou duši! Ty, rok co rok jenž lesům, pláním dáš oživnouti vůlí svou, jenž přichýlíš se s pousmáním ku zbožně spjatým děcka dlaním, jež, prosíc, klečí před tebou – očisť mou duši! A očištěné, povznesené, pak dopřej mír a svatý klid, ať duha tvá se nad ní sklene, by z minulosti rozbouřené tak mnoho mohla zapomnít – utiš mou duši! 44