VZPOMÍNKA.

Zdeněk Knittl

VZPOMÍNKA.
Ji stále v mysli mám. Den letní, zářný, světlý, na čistém západě již zvolna shasínal – my spolu seděli a z knížky mé jsme četli ty verše, na svěží jež otcův hrob jsem psal. Tys otce neznala. Však vím, že’s pochopila z těch smutných písní mých, čím na světě mi byl, neb hlavu pojednou jsi v dlaně nachýlila a slz Tvých hojný proud ty řádky porosil. Ó, dítě! Ten Tvůj stesk a něžný soucit se mnou v Tvé nitro otevřel mi pohled nejkrasší na bílou duši Tvou, tak dobrou a tak jemnou! A od té chvíle, věř, že jsi mi nejdražší! 67