BŘEZNOVÁ NEDĚLE

Rudolf Krupička

BŘEZNOVÁ NEDĚLE
Potoky roztančily jaře kola mlýnů. Podpatky zlatými slunce pěšiny vydupalo. Neděle děvčátko vběhla nám na pěšinu: děvčátko zpívalo, ruce rozepialo, k tanci nás zvalo, srdce jalo, pomilovalo, sasanek bílo mělo v klínu. Neděle březnová... Jí vzpomeň! Zvolej: Díky! Tisíci úsměvy nám cestu vydláždila! Sedmikrás všude po kotníky! Skřivánčí písní o klenbu srdcí bila, zazvonila milá, paprsků věnci nás ověnčila, dojaté jara tanečníky. Oblohou očí tvých jsem dávné slyšel znění, jak by mi hudby naproti šly steré, písničku hrály, v roztoužení srdce jež jímá, do rukou bere, 7 jako by zemí věčné jaro válo, úsměv dalo, přivítalo objetím, jemuž rovno není... Volám tě vroucně nejsladšími jmény, rybník a ptáci, stráň je opakují, obzor je volá slunný, roztoužený, s oblaky v dálky plují, souhvězdí jimi zvoní bezejmenná, vroucností zvuku tvého jména země je oslavena, země, chléb nakrojený. Návrate sladký! Blahý! Navečere milý! Sbohem, vy pole, slunce, údolí a ptáci, sasanek něžných květe bílý! Píseň dvou srdcí Boha vrací člověku, zemi s touhami, nadějemi všemi, aby ho nikdy, nikdy neopustily... Náměstí dlaň, my na ní prostí, na „boží muka“, na nás hvězdy kanou, všecko, co v chvíli té mé srdce hostí, 8 jedinou, slavnou je zvonů ranou. Na ňadrech tvých kvete jíva, srdce mé tichne, v tvé se dívá a tmou píseň prastarou zpívá o nekonečnosti... 9

Básně v knize Láska za lásku: