PÍSEŇ

Rudolf Krupička

PÍSEŇ
Když se mnou jdeš, svůj domov mám, když ruku podáváš, co mám, to dám. Když na mne pohlédneš, je nebe níž’, když hlavu pohladíš, je ještě blíž’. Když ty se usměješ, mám krásný sen, když k srdci promluvíš, je jarní den. Když po mnemně zatoužíš, já slávu mám, když v slzách objímáš, jdu ke hvězdám. Když vroucně políbíš, dům hoří můj, když srdce vypíjíš, jsem věčně tvůj. [23]