VESELÁ JÍZDA

Rudolf Krupička

VESELÁ JÍZDA
Na každé vrbě sta je píšťal: jedna je hezčí než druhá. O naši Vysokou opřena je taková krásná duha. Na klobouk můj si sedl kos a hvízdá. V oblaku sedím, ujíždím: Jaká to jízda! Někdo snad volá. Tož mávám. Nikoho dole, dole tam nerozeznávám. Čas možná stojí... Ale já jedu! Slunce se usmívá jak plástev medu. V prachové duchně snad lépe není. 68 Vždyť čeká milá má, potěšení... A že jsem u nebe, kde není o zpěv nouze, zpívám si hezky od srdce, dlouze. Je to tak vzácné, ach, vzácné pro člověka... Obláčku, pluj a v modrou výš! Má milá čeká... 69