JASMÍNY, JASMÍNY...

Rudolf Krupička

JASMÍNY, JASMÍNY...
Jasmíny, jasmíny, noci májové! Slyšíš v mém srdci řeku znít’? Ji měsíc přišel pít’, a na dně – tvoji pro lásku! – tisíc je hvězdných oblázků. Je noc, je noc, a za řekou, za vodou, slyš, tmou, užaslou krajinou jak slavík pláče, jásá, lká, neumlká pro tvé milování, pro objetí tvé za noci májové... Pomiluj, zlíbej ještě – ještě, vylij se do mne – ty má! – jak na zemi jarní deště, když brázda každá je rtem svým vyprahlým, žíznivým jímá... Je noc, je noc, tvůj každý výkřik, slovo, vzdech 26 v mých věčně bude snech, pomiluj vroucně, nechť zahynu v ruce tvé, horoucí lásky na klínu za vůní jasmínů, jasmínů, za noci májové! Je noc, je noc, obilí příboj šumí tmou, já cítím vlahou ruku tvou a vím, že mládí tvoje celé, sladké, rozkypělé vypíjím! Je noc, je noc, snův otevřená brána, veliká, drahá, požehnaná! Slyš lásku, srdce své, je všecko štěstí v ruce tvé: jasmíny, jasmíny, noci májové! 27