REFLEXE TRUCHLIVÁ.

Věra Vášová

REFLEXE TRUCHLIVÁ. (1908.)
Jak smutný čas ta naše doba, a jací divní lidé v ní – půl Bazarov, půl větší Oblomova, jsme žít i umřít neschopní. Nám život lhostejný jak vlažná voda chutná a k římské smrti nemáme dost sil; tak žije duše, cynická a smutná, jak o mládí by kdos ji oloupil. Nám staré nestačí, dát nové neumíme, chcem dobro, nikdo však se pro ně nezná bít, nám bájí bůh, však před číms tajemným se chvíme, a filosofie nás nemůž nasytit. Dnes nejlíp těm, kdo zapomenou v boji, jež nové ideje v svůj strhnou proud; ti necítí tak malost doby svojí, jim přáno nadšení korouhev rozvinout, jít pod ní s vírou v Nové Doby ráno a třeba klam to byl, přec ve tvář cítit vát dech jeho příchodu, co v smutný úděl dáno nám cítit jen svou dobu umírat. 19
Básně v knize Básně:
  1. SONET.
  2. *** Na velké svaté těším se již lesy,
  3. PÍSEŇ.
  4. SONET.
  5. PÍSEŇ MLADÉ ŽENY.
  6. PROHLUBEŇ.
  7. EMILU TRÉVALOVI.
  8. KONCEM SRPNA.
  9. ASTRY.
  10. PO TESKNÉ CHVÍLI.
  11. REFLEXE TRUCHLIVÁ.
  12. TY BUDEŠ RŮSTI...
  13. SLOKY PESSIMISTICKÉ.
  14. SONET EVŽENU ONĚGINU.
  15. NÁVRAT.
  16. PÍSEŇ.
  17. ERÓTOVI.
  18. SMRT KASSIOPEJINA.
  19. TŘI BOHYNĚ.
  20. ANDANTE Z LUŽÁNEK.
  21. MOMENTKA Z LÁZNÍ.
  22. NÁLADA.
  23. *** Kam odlétly jste, písně mého nitra?
  24. SONET.
  25. ŽUPÁNEK.
  26. INTERMEZZO.
  27. V NEMOCI.
  28. HEBREJSKÁ MELODIE.
  29. V ZAHRADĚ TICHÉ MOHYLA TVÁ NÍZKÁ...
  30. MÉMU STARŠÍMU SYNU.