V NEMOCI.

Věra Vášová

V NEMOCI.
Churava ležím v bílých poduškách, a ložnice je celým světem mým. Kol nevidím, než stěny růžové a bílé vlny ložních přikrývek, v záblescích matných perleť na skříních se leskne soumrakem. Na stolku vedle mne podzimní růže barev pobledlých mdlou vůni dýchají. Já knihu odkládám, své samoty to družku jedinou, jež na chvíli mne jenom opouští, když hasne zásvit světla denníhodenního, a hned se vrací s lampy plamenem. Mé oko otevřeným oknem ven teď bloudí širokým. Jaká to vyhlídka! Nevidět budovy ni stromu ani kře. A lidé přejdou možná tu a tam kdes dole pod mou zídkou okenní. Co vidím, je jen obzor široký a klenutý jak perleťová báň. Po něm se honí bílá oblaka – já váhám – moře to, či obloha? Jsou vlny to, či mraky plující? To nevím teď, jen zrak svůj obracím 42 k těm vzdáleným a volným výšinám. Já toužila vždy moře uvidět, toužila vznést se k bílým oblakům, a osud vždy mne k zemi přibil zpět. Teď ležím bílých lůžka na vlnách a po nebi s oblaky cestuji, po perleťovém moři pluji v dál. Veliká radost vzchází v srdci mém, vzduch volný dýchám širých obzorů, mé touhy splněny! Sbohem, vy břehy nízké, šedivé, už nikdy nazpět k vám se nevrátím. 43
Básně v knize Básně:
  1. SONET.
  2. *** Na velké svaté těším se již lesy,
  3. PÍSEŇ.
  4. SONET.
  5. PÍSEŇ MLADÉ ŽENY.
  6. PROHLUBEŇ.
  7. EMILU TRÉVALOVI.
  8. KONCEM SRPNA.
  9. ASTRY.
  10. PO TESKNÉ CHVÍLI.
  11. REFLEXE TRUCHLIVÁ.
  12. TY BUDEŠ RŮSTI...
  13. SLOKY PESSIMISTICKÉ.
  14. SONET EVŽENU ONĚGINU.
  15. NÁVRAT.
  16. PÍSEŇ.
  17. ERÓTOVI.
  18. SMRT KASSIOPEJINA.
  19. TŘI BOHYNĚ.
  20. ANDANTE Z LUŽÁNEK.
  21. MOMENTKA Z LÁZNÍ.
  22. NÁLADA.
  23. *** Kam odlétly jste, písně mého nitra?
  24. SONET.
  25. ŽUPÁNEK.
  26. INTERMEZZO.
  27. V NEMOCI.
  28. HEBREJSKÁ MELODIE.
  29. V ZAHRADĚ TICHÉ MOHYLA TVÁ NÍZKÁ...
  30. MÉMU STARŠÍMU SYNU.