PÍSEŇ.

Věra Vášová

PÍSEŇ.
Když v tvého bratra šedý zrak svůj pohled ponořím, a o tobě, jenž’s vzdálen tak, beze slov hovořím, je mi, jak bych se dívala do hlubokých a tichých vod, u nichž má duše zpívala svých žalů doprovod. Když v tvojí sestry hnědý zrak se s láskou zadívám, ač v duši je mi teskno tak, přece se usmívám: jak viděla bych slunce chvít se po pažitu v letní den, tak úsměvný a mírný svit má tvoje sestra v zraku svém. Však kdybys ty, můj vzdálený, jak v zašlých dobách láskou zpit v svých zraků oheň zelený chtěl duši moji ponořit – jich všechnu vášeň, všechen žár bych v jeden pohled sevřela, je pijíc jako slunce dar, a pak bych oči zavřela. 25
Básně v knize Básně:
  1. SONET.
  2. *** Na velké svaté těším se již lesy,
  3. PÍSEŇ.
  4. SONET.
  5. PÍSEŇ MLADÉ ŽENY.
  6. PROHLUBEŇ.
  7. EMILU TRÉVALOVI.
  8. KONCEM SRPNA.
  9. ASTRY.
  10. PO TESKNÉ CHVÍLI.
  11. REFLEXE TRUCHLIVÁ.
  12. TY BUDEŠ RŮSTI...
  13. SLOKY PESSIMISTICKÉ.
  14. SONET EVŽENU ONĚGINU.
  15. NÁVRAT.
  16. PÍSEŇ.
  17. ERÓTOVI.
  18. SMRT KASSIOPEJINA.
  19. TŘI BOHYNĚ.
  20. ANDANTE Z LUŽÁNEK.
  21. MOMENTKA Z LÁZNÍ.
  22. NÁLADA.
  23. *** Kam odlétly jste, písně mého nitra?
  24. SONET.
  25. ŽUPÁNEK.
  26. INTERMEZZO.
  27. V NEMOCI.
  28. HEBREJSKÁ MELODIE.
  29. V ZAHRADĚ TICHÉ MOHYLA TVÁ NÍZKÁ...
  30. MÉMU STARŠÍMU SYNU.