PÍSEŇ MLADÉ ŽENY.

Věra Vášová

PÍSEŇ MLADÉ ŽENY.
Mně dvacet jar a uzavřena hruď lásky touze musí být, teď rozvážná jsem, moudrá žena, mám vážnou chůzi, v oku klid, konvenční úsměv, hovor, tvář, i muž můj moudrý hospodář. Však za tou maskou ledovitou můj duch se skrývá plamenný; chci život, číši nedopitounedopitou, uchvátit touhy rameny, ať znovu víno – bouř a ráj! ji naplní až po okraj. A skrytá touha někdy blýskne. Než nadám se, jak před lety zas v oko plam a na rty tryskne mi lehká píseň grisetty a divým tancem dá se v let s modravým kouřem cigaret. Zrak vrhá blesk a srdce pěje divoký zpěv a unylý; ty sám mu jenom rozuměje, čarovný zjeve spanilý, 11 kdys potají mi zlíbat dej svůj sladký zrak i obličej. Jak včera v společnosti nudné, tak vždy můj zrak tvůj hledá zor, vždy k tobě jde mé srdce bludné a míjí hlučný rozhovor, a myšlenek a citů tlum za kořist padá sladkých dum. Máš pleť, v níž nádech bronzu světlý jak Orient by zanechal, a všecky jeho hvězdy slétly se v čarovný tvých zraků pal, a hebčí věru nad atlas tvůj černý vous a černý vlas. Zřím ve snách, jak ti s ramen splývá nádherné řízy pestrý lem, a pyšné témě turban skrývá s démantů zdobou nad čelem, a v pasu skvostně zdobený meč damascenský zkřivený. A já jsem tvoje Favoritta však spěšně vážnou tvářím líc, ač hovorů těch dávno syta, lem šatu přísně rovnajíc, poslouchám všední hovor, smích, jímž tlum se baví přátel mých. 12