HROBY V MĚSTĚ.

Maryša Šárecká

HROBY V MĚSTĚ.
Jdu polem, jemuž svaté říká lid, má chladné hrobky, má i slzí třpyt, jež kanout zřelo často s lící, a blízko město, blízko jeho vír, jdou lidé – cítím, že i jejich mír hrob též je v nich se skrývající. Své hroby s sebou nosíme a v nich pohřbena vůně chvil těch uvadlých, chvil něžných, rozkvetlých a smavých, i na nich bledá narcisů plá běl, jíž jara žití den se kdysi skvěl i jas ten letních růží žhavých. A často zahrada jsou jediná, kdy v nitru krása všecka usíná, kdy město všecko, všecko žádá – kdy starostí shon, prázdný zápas dne zahrady uzavřel nám záhadné a duše ptá se: „Co máš ráda?“ A je to často jen ten v nitru hrob, jenž zanedbán a někdy bez ozdob vzpomínky sladké však nám skrývá, 57 v samoty chvílích, v tichých myšlenkách zářících květů náhle vzplane nach a výmluvným se zrakem dívá. Co život byl nám? Povinností řad, jediný řetěz, jímž je člověk spiat, nic z krásy marné neprožito! Od hrobů jdu-li k denním bojům svým, jak často je mi – v hloubi srdce vím – víc živých nežli mrtvých líto. 58
Básně v knize Hlasy v proudu:
  1. VERŠI MŮJ TICHÝ!
  2. OSOBNÍ.
  3. S BOHEM SNŮM.
  4. CESTOU ŽIVOTEM.
  5. MÉ SRDCE.
  6. PÍSEŇ RADOSTI.
  7. NA PASECE.
  8. MRTVÉ DNY.
  9. UMĚNÍ.
  10. HRŮZA.
  11. HRDINOVÉ PRÁCE.
  12. SLEPCI ŽIVOTA.
  13. OBRÁZEK V LESE.
  14. HUDBA LESA.
  15. PASTEL.
  16. VEČER U MOŘE.
  17. MOŘE SI ZPÍVÁ.
  18. MODLITBA PANTHEISTOVA.
  19. DEN TEPLA V PODZIMU.
  20. IDEÁL.
  21. TVŮJ STÍN.
  22. ELEGIE.
  23. HROBY V MĚSTĚ.
  24. SYN NAD HROBEM MATČINÝM.
  25. SETKÁNÍ NA HŘBITOVĚ.
  26. ŽIVOT HŘBITOVEM.