OPAVA

Petr Bezruč

OPAVA
Víš, jak to bývá: když dychtivá krve zem rozepne žíznivé rty, když pozdvihnou prapor a pohnou se v útoku vzhůru, ty nejprvší řady, ty nejprvší zástupy čelem polehnou – žatva děl – do země, přes ně pak kráčí k vítězství přítel. Zdá se a zdá se, že polehnem jedenkrát do země kolem těch murů, že poletí černý pták s bělavým zobákem přes nás, že s blýskavým soudruhem vojín ze severu přejde, ale ne přítel. Vidím vát prapory na věžích bílého města. 85