*** Žil jsem jak stepní kůň svobody

***
Žil jsem jak stepní kůň svobody Žil jsem jak stepní kůň svobody
ciz lidem v životě prostém, dávno jsem zahodil do vody skřipky s tím jediným mostem; nevím, jak strunu tu vložili v srdce mi bohové přísní, hořem půl, vodkou půl opilý vázal jsem věnec svých písní; z bodláčí, z pokřivy nehezké, z trní a ze slz byl uvit: byl jsem – sto pěrunů! – ze Slezské, jinak jsem neuměl mluvit. 179 VYSVĚTLIVKY (Číslice na konci značí stránku.)
hrubý – vysoké postavy 10, 90 ptáti – mor. žebrati. Je z Ptení – je z chudobného rodu. Chybná etymologie, jen u inteligence žijící. Lid sám toho rčení neužívá 12 rybárky – rackové 14 grof – hrabě, šlechtic 14, 34, 45, 80 ojčizna – vlast 15, 30, 96 mur – zeď 15, 45, 57, 85, 98, 151 chachar – pobuda, tulák 15 nech – ať 17, 22, 41, 101, atd. metla – puella publica 17 lisí – liščí, úlisná 21 břem – modřín 22, 29, 33, 104, 160 Modrá, Modrá strana – Pruské Slezsko 25, 61, 81, 86, 98, 127, 170 hore – nahoře, nahoru 28, 113, 114, 159 vydati se – vdáti se 28 četyna – jehličí 29 skoro – záhy, časně 29, 159 chlop – muž 29, 32, 41, 43, 104 řondzum – mluví 30, 31, 48, 139 žol mi bedźe – žal mi bude 30 goral – horal 31, 57, 58, 61, 163 paterek – kněz 31 Paskovské rybníky – není jich více; vypuštěny 32, 71, 72 kobzole – zemáky 32, 56, 159 181 tys-je – ty jsi 34 žultý – žlutý 35, 45, 86, 103, 125, 150 górna – z horního stavení 35 Arciv. komora těšínská snažila se svými závody všemožně poněmčiti Leskovec – Lipinu. Dařilo se jí; pro školu byli vybíráni učitelé smýšlení německého. Byla také už poněmčena! 37 poly – z polovice 40, 83 hoře – ať žije! 41 robka – žena 41, 125 smilovská – ze Smilovic před Těšínem 42 Sasůvka, Saská kupa – ulice těšínská 42 dva hrobníci – Hohenegger a Walcher-Uysdall – arcivévodští úředníci 43 dědina nad Ostravicí – Lipina nad Frydkem 45 polák – vítr dující s polské strany 46 chacharče – tulácké dítě 46 potka – kmotra 46 s Panem Bog’ – těšínský pozdrav při setkání. – Značí: S Bohem choďte, Bůh budiž s vámi 48 z kuń – odkud; kaj – kam, kde 48 jaks je – jak jsi 48 renčky – ručky 48 yn – jen 48 ni – ne 48, 67, 174 folvark – panský dvůr 49 Máme na Těšínsku Dolní a Horní Tošonovice. V Dolních žila česká škola, postavená po delších letech národní obrannou institucí, v Hor- 182 ních byla škola veřejná, r. 1857 postavená, popolštěna r. 1875 – 49 Verše psány ke konci století XIX, kdy se různí pánové z Těšína pokoušeli popolštit školu domaslovskou. Tenkrát byl farářem domaslovským P. Jan Ježíšek, který držel barvu moravskou v Domaslovicích – a dříve jako kaplan ve Frydku. harenda – krčma 51 otcové – rodiče 51 Žár – lid na Těšínsku vyslovuje dlouhé á jako o 54 morg – jitro půdy 56 horal – hořel 57, 168 macek – zajíc 58 pša krev – psí krev 59 dvě dědiny – Lipina nad Frydkem a Pětvald 60 holota – dřevěný ukazovatel cesty 61 macek – hlupec 62 tiché město – Židlochovice pod stokem Svitavy a Svratky – 64 prošvarná – velmi sličná 66 štreka – dráha 66 roba – žena 66 bylach – byla jsem 66 stryk – strýc 67 kačka, kača – samička 67, 68 bača – starší pastýř ovcí 67, 68 bedźe – bude 67 stáčá – stáčí 67 183 nimo – nemá – není pravda 67 hrubý – tlustý 68 choć, choť – nechť, nechať, aspoň 68, 106, 169, 170 teraz – ten ráz – nyní 69 rež – žito 70 žito – pšenice 70 parobek – mladý čeledín 70, 90 hrabovský – z dědiny Hrabové 71 kopalna – jáma 73, 110 nech je vám Petr neb Pavel – ať se jmenuje P. či P. Jak je vám = jak se jmenujete? 74 Feniané – irští bojovníci za svobodu 75 habet, jam habet – když gladiator padl do písku, křičeli diváci: habet, jam habet – dostal, už dostal! 77 punský vzor: známá lest zajatých a přeběhlých Punů (karthaginských) u Livia: postaveni za linií dobyli ukrytých mečů a vrhli se na Římany „poplites caedentes“ 79 Gigula – Lysá 79 vítkovské pece – přídavné jméno osad Vítkovice, Blendovice, Pardubice, Ostravice atd., zní vítkovský, blendovský, pardubský (Božena Němcová v listech), ostravský atd. Tak mluvili naši předkové, tak dosud mluví prostý národ, mluvící řečí čistou a krásnou. „Intelektuáli“, kteří se nad lid vypínají, říkají vítkovický, blendovický, pardubický, ostravic- 184 ký atd. – už proto, že Němci praví: Witkowitzer, Blendowitzer a p. 80 šlachta – šlechta 80 Polská – Halič 18, 81, 98, 104, 127, 132 čí jsi je – čí jsi 82 na odpust – na pouť 82 Opa – řeka od Opavy tekoucí 83 jsem z kraje, kde se u výslovnosti přísně rozeznává y od i, podobně tvrdé ł od měkkého ľ. Topol má ľ měkké, nelze po něm psát y! Je tedy nom. a acc. plur. topole, ne topoly, instrumentál s topoli, ne s topoly. Podobně motýľ. Chytám motýle, honím se za motýli. Tak předkové, tak Slezáci a moravský lid, držící řeč starobylou. Rusové praví topoľ, v plurále topolja 83 koruna – kůra 88 šumný – sličný 48, 66, 88, 104, 106, 149, 155 motýl-lišák – Vanessa polychloros 89 joch – jitro pole 89 sivá – vodka 90 slamou topí – těžko churaví 90 Maryna – puella publica 93 ber, ber – na Slezsku se praví, že mlýn mluví k mlynáři: ber, ber! 95 říkal – modlil se 95 starka – stařenka, babička, Großmutter 95 osa – vosa 97 s korouhví Burů – báseň psaná za války bursko-anglické; na začátku vítězili Burové 98 185 Je to Anton Vašek, buditel slezského lidu a bojovník proti podvrženým Rukopisům. Šel proto do mohyly v klatbě národní 102 pokřiva – kopřiva 103, 179 iskerka – sedmikráska 103 počuješ – pocítíš 103 Hanuša – lesnatý vrch nad osadou Brankou. Adjektivum zní branský, jako při Polance polanský 103. „Intelektuáli“ vnucují lidu formu branecký, ba i bránecký 103 baba – žena, ve Slezsku bez příhany 103, 104, 106, 163, 170 gyzd – nadávka; srovnej ohyzda 104 prali – pravili 104 bo – neboť, protože 104, 105, 152, 170 piznout – udeřit 104, 106 ProjskáPrajská – pruské Slezsko 105 ostatní – poslední 106 oto – zde 106 kura – slípka 106 gajdoš – dudák 112 suka – fena 125 večerek – netopýr 127 kvit (quit) – líh 130 burmistr – starosta 132 mezi pávy – před lety chovali na gruntech pávy na Těšínsku 136 byla bystré dušky – byla ostrá 136 Dombrová – lid na Těšínsku nedovede slovo 186 „Doubrava“, jak začínají křtít osadu (a již pokřtili!), vysloviti 139, 140, 142, 143 murovaný – zděný 141 bitý – pevný, tuhý 142 Lucina – říčka tekoucí od Blendovic k Polské Ostravě, nazývá se Lucina. Rakouský generální štáb, neblahé paměti, na svých mapách dával někdy háček na české c. Tak říčku Cézavu pod Brnem zval Česavou a Lucinu Lučinou. Ostravská inteligence, která se řídí podle rakouských map, nazývá říčku též Lučinou! 143 psuje – kazí 143 gmina – obec 143 pauk – pavouk 143 dach – střecha 143 lza – slza 145 palach – rákos 146 čuješ – vidíš, pozoruješ 148 Mohelnice – osada i bystřina pod Lysou 149 pyšný Janek je na Těšínsku pelargonie (muškát) 152 kaj – kde 152 ynum – jenom 152 šklanka – sklenka 152 Žár – v nářečí Žor – vrch nad Ostravicí 154 šarý – šerý 154 šlář – závoj (Schleier) 156 kosma – vlasy 157 Chylka s Lyskou – jména koní; Chylka je kobylka, chodící s chylou = nachýlenou hlavou 159 187 pluta – dlouho trvající déšť 159, 161 nepsuj – neruš 159 surový – v nářečí těšínském přísný, tvrdý, nelítostný jako u Poláků a Rusů 159, 161, 164 má čapku Lysá – je-li vrch Lysé v oblakách, pršívá 159 poval – strop 159 strumeň – pramen, bystřina 160 balvany sepjaté dráty – břeh řeky Ostravice chráněn je balvany, sepjatými dráty 160 bývání – chalupa, sídlo 160 grapa – pustá strž 161 Šance – úzké místo, průsmyk v loži Ostravice na Starých Hamrech, které bývalo chráněno šancemi před nájezdy z Uher 162 ne na žol jsou – není jich líto 163 v Děrném je husté rodové jméno Sokol; ale na hřbitově spí děrenští Sokoli šmahem pod kříži německými 166 kokot – kohout 168 horala – hořela 168 vesele – svatba 168, 172 choč – i když 170 Mazurča – Mazurovo dítě, děvče 171 obile – pšenice 173 zahřeší – zakleje 176 gazda – hospodář 70, 161, 176 verš ze srbské písně hrdinské o bitvě na Kosově poli 176 188 třech: ponechali jsme tento genitiv, užívaný též Poláky a Rusy. V Lipníku je hospoda U třech králů, ve Frydku Třech Prutků ulice. U nás na východě ten genitiv nenaráží 176 Zpráva brněnských Lidových novin ze dne, kdy zaráželi hraniční koly po odstoupení východního Těšínska: ,,Pláč žen na těšínském pomezí. Robky a děvuchy hořce plakaly, mužové, pokud nebyli zavřeni pro odpor proti novému řádu, hleděli mlčky a smutně do země.“ 176 chorý – černý 177 hofer – podruh 177 pěrun – hrom 48, 179
Text tohoto vydání byl přehlédnut Petrem Bezručem.
189 OBSAH Červený květ9 Hanácká ves10 Kyjov11 Ptení12 Plumlov I14 Plumlov II16 Maškarní ples17 Papírový Míjel18 Jedna melodie24 Jen jedenkrát26 Ondráš29 Motýl33 Návrat34 Kantor Halfar37 Setkání39 70.00040 Koniklec42 Dva hrobníci43 Dědina nad Ostravicí45 Blendovice46 Tošonovice48 Domaslovice50 Maryčka Magdonova51 Bernard Žár54 Pole na horách56 Pětvald I59 [191] Dvě dědiny60 Vrbice63 Ligotka Kameralna64 Žermanice66 Chycený drozd67 Sviadnov I, II69 Rybníky za Paskovem71 Ostrava73 Z Ostravy do Těšína75 Michalkovice76 Leonidas78 Kdo na moje místo?80 Hrabyň81 Pluh83 Opava85 Hučín86 Krásné Pole88 Praga caput regni93 Střebovský mlýn95 Osud96 Oni a my97 Labutinka99 Nápis na hrob bojovníkův102 Sedm Havranů103 Smrt Caesarova107 Já I, II, III109 Ty a já115 Zem pod horami116 Čtenáři veršů117 [192] Didus ineptus119 Žně121 Slezské lesy123 Horník124 Škaredý zjev126 Markýz Gero128 Par nobile130 Den Palackého132 1864–1904134 Idyla ve mlýně136 Dombrová I, II139 Lazy141 Polská Ostrava143 Hölderlin nad Neckarem145 Valčice146 Kalina I148 Mohelnice149 Starček150 Kaštany151 Pyšný Janek152 Dvě mohyly153 Hanyš Horehleď159 Hradec – Podolí165 Děrné166 Melč168 Pětvald II170 Dragon Hanys Blendovský172 Úspěch174 Kalina II175 [193] Kalina III176 Beze mne a se mnou177 Souputnice178 ***179
[194] EDICE SKVOSTY – SVAZEK 4 Řídí Zdeněk Štolba
PETR BEZRUČ SLEZSKÉ PÍSNĚ Dřevoryty Bohdana Laciny, grafická úprava Oldřicha Menharta. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n. p., jako svou 632. publikaci v redakci krásné literatury. Praha 1957. Odpovědný redaktor Vladimír Justl.
Z nové sazby písmem Perpetua Monotype vytiskl Orbis, tiskařské závody, n. p., závod Jiřího Dimitrova, Praha 7. Vazbu provedly Jihočeské tiskárny, n. p., závod 13, Vimperk. Formát papíru 86×122 cm. 5,32 autorských archů, 5,70 vydavatelských archů. 41821/56/SV2 – D 571049.
Náklad 10.000 výtisků – Themat. skupina 13/10 – Vydání devatenácté, ve Skvostech druhé – Cena výtisku v celokožené vazbě 23 Kčs. 56/VIII-11
E: mk; 2007 [196]