Nezorané pole.

Bohdan Kaminský

Nezorané pole.
Ty divíš se, mé všechny sny a dumy že jsou jak pustý, podjesenní val, kde teskně tráva šumí, kde déšť a vichr vše už rozerval. A smutno, prázdno, kudy maně jdete... Ó, já to vím, to snění mé je holé a pusté pole bez lidských stop a dávno neoseté. Ó, já to vím, však to je bída, bída... Tak smutno, prázdno... Láska, srdcí zář, to lidské snění hlídá, jak rodná pole dobrý hospodář. A ten-li umře... ach, už z toho rána vše pustne zvolna, všude jako kletba a nikdo nedbá a širá pole pustnou nezorána. 48
Básně v knize V samotách:
  1. S východem měsíce.
  2. Cesty.
  3. Co básník pěje sobě.
  4. Novému jaru.
  5. Čím hrobu blíž...
  6. Psáno o vánocích 1886.
  7. V opuštěném atelieru.
  8. Zvrácené kříže.
  9. V sněhové vánici.
  10. Tiché drama.
  11. Těm, kteří vědí...
  12. Jen pohled jeden.
  13. Bez přístavu.
  14. V touze po lásce.
  15. Totéž srdce.
  16. Nemožná...
  17. Ritornely.
  18. Jde láska...
  19. Proč láska srdcím ulétá.
  20. Mně někdy vzpomínka...
  21. To není tady...
  22. Jak žiji...
  23. V životě bez lásky.
  24. Nezorané pole.
  25. Podemletý břeh.
  26. Elegie.
  27. Taneční pořádek.
  28. Zapadlá.
  29. Mně spíše trudno...
  30. Pozvání.
  31. Jsou divné romány...
  32. Jak trudný pochod...
  33. Pastel.
  34. Sloky ironické.
  35. Když jsem šel z tragedie.
  36. Mrtvá.
  37. Jak píši...
  38. Milenkám básníků.
  39. Dobyté prapory.
  40. Kariatyda.
  41. Zda šli jste někdy...
  42. Nikdy zpátky!
  43. Sloky melancholické.
  44. Moře.
  45. Na konci saisony.