Mně spíše trudno...

Bohdan Kaminský

Mně spíše trudno...
Mně spíše trudno, vzpomenout si na minulé i na příští – tam všude vidíš peruť mroucí o žaláře zdi pusté tlouci, až ze srdce krev teplá, vroucí hlubokou ranou vyprýští. Mně spíše trudno, na své snahy, na jednotvárnou řadu let, na přátely i na své vrahy, na snění své i život nahý, na milenčiny sladké tahy i na své srdce pomýšlet. Je člověk zrozen jenom k hoři, jak v muže roste z dítěte, skráň chvíli koupá v klamné zoři, však záhy skráň tu vrásky oří, až v zoufalství a ve příkoří jej záhy život uhněte. 56 Já neměl ani jara kdysi a teď už podzim šelestí – A k čemu život volal bysi ve zkamenělé, mrtvé rysy, když nad tvou hlavou dávno visí jen smutek a jen neštěstí... 57
Básně v knize V samotách:
  1. S východem měsíce.
  2. Cesty.
  3. Co básník pěje sobě.
  4. Novému jaru.
  5. Čím hrobu blíž...
  6. Psáno o vánocích 1886.
  7. V opuštěném atelieru.
  8. Zvrácené kříže.
  9. V sněhové vánici.
  10. Tiché drama.
  11. Těm, kteří vědí...
  12. Jen pohled jeden.
  13. Bez přístavu.
  14. V touze po lásce.
  15. Totéž srdce.
  16. Nemožná...
  17. Ritornely.
  18. Jde láska...
  19. Proč láska srdcím ulétá.
  20. Mně někdy vzpomínka...
  21. To není tady...
  22. Jak žiji...
  23. V životě bez lásky.
  24. Nezorané pole.
  25. Podemletý břeh.
  26. Elegie.
  27. Taneční pořádek.
  28. Zapadlá.
  29. Mně spíše trudno...
  30. Pozvání.
  31. Jsou divné romány...
  32. Jak trudný pochod...
  33. Pastel.
  34. Sloky ironické.
  35. Když jsem šel z tragedie.
  36. Mrtvá.
  37. Jak píši...
  38. Milenkám básníků.
  39. Dobyté prapory.
  40. Kariatyda.
  41. Zda šli jste někdy...
  42. Nikdy zpátky!
  43. Sloky melancholické.
  44. Moře.
  45. Na konci saisony.