Omluvenka.

Antonín Koukl

Omluvenka.
Já slíbil mlčení o lásce Vaší, spanilá slečno, k mému příteli – já mlčel též: nad svatosť byla dražší mi Vaše tajemství – vždyť dobře utkvěly v mé mysli přízně Vaší důkazové četní – já věru nebyl indiskretní. A přece káráte mne, že jsem zrádný, že přítel můj zná Vaše pocity. Jak poznal je ten mladík k dívkám chladný? Poznání jeho podnět věru snadný – vše řekla jste mu sama, ne snad řečí retní – leč mluvou oček indiskretní!.. 27