Přípitek krále Václava IV.

Antonín Koukl

Přípitek krále Václava IV.
Král Václav panstvo svolal ku hostině. Když sešlo se večerní při hodině, tu pohár vzav, vynesl provolání: „Zpěv sladký básníků ať trud s nás shání, ať hlásá o lásce, již víno v srdce leje, o zlatě, které v proudech dívce s hlavy splývá, ať jeho tónů slasť nám srdce rozehřívá, když hymnou oslaví ty předkův našich děje – já pohár zvedaje, přípitek vznáším vřelý: žije blaženě náš český národ celý!“ A panstvo povstalo a s králem pilo; stříbrné náčiní, jež skvostně stoly krylo, zvedáno do výše, by šťáva z révy z úst panstva české vykouzlila zpěvy. Jediný za stolem mrzutě kroutí kníry – kat krále Václava – k hostině také zvaný. „Proč spolu nejásáš, proč hled tvůj rozháraný?“ dí Václav. „Nedáš poháru dnes víry?“ Kat děl: „Ty v zdar a žití národa dnes svého si připíjíš, co bude z řemesla však mého?“ 76