V ZÁKOUTÍ DĚJIN

Josef Svatopluk Machar

V ZÁKOUTÍ DĚJIN (1813)
Už po boku šavlička, už je helma na té hlavě – zaplakala Anička, zaplakala usedavě: Až já budu kolíbat, kam mám myslit, duše zlatá? Až se bude dítě ptát, co mu říci, kde je táta? – Neplač, každá slzička pálí duši moji žhavě, tíží víc než šavlička, než ta helma na mé hlavě. Za hory a za řeky v nějakou tu cizí pláni, někam ve kraj daleký posílej své vzpomínání. Našemu pak dítěti řekni, cizí děti že si sráží švestky se snětí bílou kostí táty kdesi. 157