LXXX. PRO 15. LISTOPAD 1925

LXXX.
PRO 15. LISTOPAD 1925
Já doufám, při volebním aktu slavném že nepohřeším vzácné podívané, jak bývalo to kdysi v čase dávném a jak to bohdá nyní nepřestane: Zde chorý občan, ovšem nár. demokrat, v nosítkách k urně posluhy je nesen, když Osud stranu o tolik už okrad – ten antický zjev nechť je neotřesen. Zde obraz síly: soudruh. Odhodlání a zápal v očích jeví jako vždycky a z jeho arci „zmozolených“ dlaní jde v urnu lístek soc. demokratický. I obraz něhy: otec s pěti syny, jež zároveň jsou také bratry jeho, pro blaho strany, ba i domoviny, jdou volit stranu bratra Stříbrného. A zvláštní zbožnost: s nemluvnětem matka je rozhodnuta pro lidovou stranu, má v očích záři, zář je ovšem „sladká“ neb koná dílo libé světů Pánu – a panu faráři a také „Čechu“, jeť v naší tmě to rozsvícená svíce – a Václav Myslivec teď pro potěchu pít bude denně o pět plzní více. 144 Tož prosím vroucně pány lokálkáře, nechť zjevy ty jen pilně znamenají, ať na voliče padne trochu záře, ať také něco z těchto voleb mají. 145