Na hřbitově.

Josef Václav Sládek Jan Bušil Svatopluk Čech Bohuslav Čermák Vojtěch Černý Otakar Červinka Jaroslav Goll Josef Josefovič Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Jaroslav Martinec Emanuel Miřiovský František Ladislav Polák Josef Václav Pokorný Bohuslav Ptačovský Ladislav Quis František Šimeček Václav Šnajdr Ervín Špindler František Vlna Žitomír Vrba

Na hřbitově.
Jsou milí nám, kdož mezi námi dleli a věrni byli v útrapě i v štěstí. Žel zesnulých, že záhy odumřeli, jak lupení urvané ratolesti! Však nezhynuli v naší paměti! vždyť rádi stanem na tom drahém rově, když vroucné touze krokem v zápětí stavíme pouť svou ranní na hřbitově. Zde vane klid, zde milé prodlení, zde schránka jest posvátných pozůstatků; a zbožně sepnem ruce k modlení za otce – bratra – sestru – milou matku! – [85] V té modlitbě jest víra v spasení a úleva pro srdce zarmoucené. V té modlitbě jest tolik nadšení, že vlastních útrap člověk zapomene. Jen toho se mi trpce zaželí, že hroby pusté vidím na své pouti, kde ani kříž, ni kámen nesdělí, zda k modlitbě bych měl zde pokleknouti. Tak bída nás i za hrob doprovází, a los, jenž tížil vetché šediny, na pustý rov jen bejlí hnusné sází. Hle! to jest osud naší chudiny! – 86 Emanuel Miřiovský.