Vlastencům.

Josef Václav Sládek Jan Bušil Svatopluk Čech Bohuslav Čermák Vojtěch Černý Otakar Červinka Jaroslav Goll Josef Josefovič Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Jaroslav Martinec Emanuel Miřiovský František Ladislav Polák Josef Václav Pokorný Bohuslav Ptačovský Ladislav Quis František Šimeček Václav Šnajdr Ervín Špindler František Vlna Žitomír Vrba

Vlastencům.
Vy muži velcí s hrdopyšným čelem, již vlasti slávu o překot voláte, pelyněk pouhý srdci ve spuchřelém na místě lásky plné, vřelé, svaté; vy muži, co se zvete patrioty, jimž stále v uchu oslavy dech věje a v každém nervu veselé kus noty, již v každém svitu velké zříte děje; vy muži, co jste vůdci toho lidu, jenž z prachu země oči vzhůru zvedá, pak zas je klopí na tu svoji bídu, co naň se věší jako paní bledá; vy muži klamu, šaleb, lsti a bludu, jimž muška zářná hvězdou na blankytu, opilý výskot ukončením trudu, a šperk a perly znakem blahobytu; [94] vy muži děti se sterými slovy, co jedy máte božské za nápoje, co výkřiky za desky Mojžišovy a za vítězství věkověčné boje: vy muži děti, uložte se spáti, a nechte výskot na budoucí doby, kdy poroba se u hrob tmavý sklátí a věnec národa skráň přiozdobí. Pak zavolá vás mocná ruka boží, by slávu volali ste svojí zemi, a každý pak ať nový jásot složí, a nikdo pak ať není při tom němý, a každý zpívej s horoucností v duši, s tím vřelým ohněm, hrdopyšným čelem, že žádný ohlas víc nás neohluší. Pak jedna píseň zazní v kraji celém a jeden chorál pozvedne se k výši ze všechněch úst a všecka srdce zplanou, že plamen ten víc barbar neutiší, co hrdě naše vzkříšení zval hranou! 95