Ve fortně.

Josef Václav Sládek Jan Bušil Svatopluk Čech Bohuslav Čermák Vojtěch Černý Otakar Červinka Jaroslav Goll Josef Josefovič Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Jaroslav Martinec Emanuel Miřiovský František Ladislav Polák Josef Václav Pokorný Bohuslav Ptačovský Ladislav Quis František Šimeček Václav Šnajdr Ervín Špindler František Vlna Žitomír Vrba

Ve fortně.
Zavřeli hocha ve klášter, by zapomenul světa; bděl fortník, co práh klášterní již dlouhá střežil léta. „Pusť fortníku mne dobrý ven, ta těžká otevř’ vrata; chci v sad, kde pestrý květu pel a slunka záře zlatá.“ Muž obezřetný fortník byl a zkušenost měl v mnohém: „Květ šálí, slunce zapadá, ty obírej se s bohem.“ Přec doléhal hoch na něj dál a nedbal důtky žádné: „Byl’s také mlád, vždyť nebylo tvé srdce vždycky chladné.“ [155] Muž obezřetný fortník byl, přec říci dal si v mnohém, on těžkou spustil závoru, řka: „Putuj, ale s bohem!“ A na svobodu spěchal hoch snů jarních na peruti – a kláštera i fortníka hned zapomenul s chutí. Než fortník šedý chová jej až po dnes v zpomínání a stýská si, co práce mu ti mladí dají páni. 156