Silvestrová pohádka z r. 1866.

Josef Václav Sládek Jan Bušil Svatopluk Čech Bohuslav Čermák Vojtěch Černý Otakar Červinka Jaroslav Goll Josef Josefovič Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Jaroslav Martinec Emanuel Miřiovský František Ladislav Polák Josef Václav Pokorný Bohuslav Ptačovský Ladislav Quis František Šimeček Václav Šnajdr Ervín Špindler František Vlna Žitomír Vrba

Silvestrová pohádka z r. 1866.
Jest kdesi mocný, silný hrad tam chladném na severu, a s oken září světel třpyt jak ve pohádce, věru. A v hradě hlučno – veselo a dost drahého vína, nu – však již na to vydělá ta bídná luzovina. Jsou hlavy plny moudrostí a ústa plna smíchy, a dveře zvolna otvírá stařeček smutný, tichý. [190] I dí tu jeden ze sboru: „Ty’s vetchý – jak rok starý, a jsi-li jím – nu, k čemu si začínat s tebou sváry!? Ty’s vůli naši pokořil a budil luzu k hnutí, nuž, prázdním tento pohár ti na věčné zahynutí.“ A znovu zvoní poháry a pění tok se vinný – I kráčí stařec ze sálu do chýžky luzoviny. A na rtech, sotva živých již, usedá úsměv hravý: „„Já jdu se s vámi rozžehnat, vy tvůrci příští slávy. Vás odchovali k hanbě jen, vás, otce příštích dějů, a posměch, bídu vseli vám mých zašlých do šlépějů. 191 Ti z vás jim chtěli život dát a hrozili jim katy, ti chtěli žít – zvraždili je svým hodům na útraty. Vy prosili jste o chleba a potupou vám stlali – Já ptal se, či že živi jste? Vy ozvat jste se báli.““ – A udivených dětí sbor si slova jeho šeptá: „Nuž, jen ať přijde jiný zas a znovu ať se zeptá!“ 192