ČESKÝ STROM

Karel Dostál-Lutinov

ČESKÝ STROM
Tak zatarasen, osekaný náš strom má růst jen ve stínu, má nosit plody sladké many pro cizí hostinu. Kmen druhý stojí na výsluní v trávníku parku, zalíván, korunou vzneslou hrdě trůní, jak velitel a pán. Však tebe tlačí do zákoutí už dlouhá, smutná století, bys nemoh’ krásy rozvinouti – šíp často proletí. Však přece rosteš, pevně svíráš zem rodnou svými kořeny a silné větve rozprostíráš, v zář nebe vnořeny. Do dálky vůně tvá se ztrácí, mohutný vzrůstáš jako lev, a přilétají nebes ptáci, by slyšeli tvůj zpěv. Jen uchovej svůj zdravý kořen, přerosteš zášť a soka hněv, a až se skácí, věkem zmořen, ty dáš mu dřeva na rakev. 35