VÝČITKY

VÝČITKY
Jsi starý kněz, je vážný čas, máš nutných prací příval – nic nesluší ti, abys zas jen o květinkách zpíval. Co o lásce ty laškuješ a o vil luzném tanci – Když o něčem už zpívat chceš, sluší ti o monstranci. Skládej si dětem říkanky a veršuj katechismus, poučné spisuj čítanky, nemysli na lyrismus. Máš pravdu, milý, mluvíš tak, jak sluší na mudrce; nu, ale mluv s ním: jako pták je básníkovo srdce. I když je vtěsnáš do klece, hned ve snách zas je v poli a o jedlích a o řece ti v snění zašveholí. A myslí, že je volné zas, že v širý blankyt pádí – a jásavě zní jeho hlas o kráse, lásce, mládí. Já uznávám tvé důvody, nech mi však hrstku kvítí, nech mi ten úsměv přírody, nech člověkem mne býti. 60