STROMY ZA ZIMY

Karel Dostál-Lutinov

STROMY ZA ZIMY
Bez listí stojí v zimě stromy, zří zoufale v báň nebeskou, do výše zří a ruce lomí a stydí se, že nahé jsou. Ó Bože v nebi, jak tu bídně stojíme chudy, ztupeny – proč jsi nám v podzim tak nevlídně vzal plody, květy, lupeny? Kol chodí lidé ve svých šatech a zvířata v svém kožichu – jen my tu v zimních mrazích, blatech stát máme nahé potichu! A Hospodin pln smilování jen zahradám svým pokynul, květ sněhu padal s nebes plání a stromy v kožich ovinul. A stromy stojí v pláštích řásných, hvězd plno v nich a démantů, tu stojí plny květů krásných a zbožný dík z jich vane rtů. 36