PÍSEŇ

Karel Dostál-Lutinov

PÍSEŇ
Květ o samotě plane, zanedbán, nevšímán, ó, jak by krášlil dívku, jsa do vlasů jí vtkán. Květ zapomněný zkvétá, v les dýchá vůni svou – a jak by vábil k líci, jíž plál by na prsou! Až kdysi dvoje oči květ najdou uvadlý a řeknou: Škoda krás těch, jež marně zapadly! Ó, miluješ-li koho, svou lásku zjev mu hned, než uvadne a zhasne a zajde v jiný svět. 53