SEDÍ DOMEK...

František Serafínský Procházka

SEDÍ DOMEK...
Sedí domek v ulici pod červenou čepicí, od rána až v noční stíny znívá píseň kovadliny vůkol celou vesnicí. Do trojice perlíky vyhrávají muziky, výheň žhavým vichrem duje, kovář tyče navařuje s vlasatými chasníky. A řeč běží v plamů kmit, kterak by byl šťasten lid. Kovář myslí, v ony doby na pořádek stačilo by hromy dva jen k službě mít. Prvý, hned ten na kraji, lít’ by rovnou k Dunaji, a ten druhý by si schoval pod začoudlý někam poval pro příhodu potají... 16 Mysli mé tak lehýnce při té drobné vzpomínce, třeba vše již rozvál osud, mládí mé tam běhá posud ve strakaté sukýnce. 29. 99. 05.
17
Básně v knize Písničky kovářova syna:
  1. NAD MOJÍ KOLÍBKOU...
  2. VZPOMÍNKY.
  3. MRAK.
  4. SEDÍ DOMEK...
  5. VĚŽ.
  6. MATCE.
  7. SLEPÝ STAŘEČEK.
  8. JEČMÍNEK.
  9. SLZA.
  10. OKO.
  11. TÉŽ PATŘÍM K TOBĚ...
  12. Z DÁLI TO ZVONKEM ZNÍ...
  13. PÍSEŇ STOLETÍ.
  14. ČESKÁ DUŠE.
  15. LIDSKÉ MUKY.
  16. OSTROVY.
  17. ŠESTÉMU ČERVENCI.
  18. PŘÍPITEK.
  19. ČESKÉ ZVONY.
  20. BÝVÁVALO, BÝVÁVALO.
  21. PÍSEŇ O KLEMENTINSKÉM STUDENTU.
  22. KLEMENTINSKÉ NÁDVOŘÍ.
  23. TAJEMSTVÍ SÍLY.
  24. HYMNA STROMŮ.
  25. DO PRÁCE.
  26. TICHÉ ŠTĚSTÍ.
  27. JSOU PODEZŘELÍ ORLOVÉ...
  28. BALLADA O LIBUŠINĚ KONI.
  29. V ROZPACÍCH.
  30. SUKNĚ.
  31. BALLADA O KOUPENÝCH DUŠÍCH.
  32. AD LIBITUM.
  33. PLÁŇKA.