PLÁŇKA.

František Serafínský Procházka

PLÁŇKA.
Fr. Sekaninovi.
Tři haluze a samý suk, půl zelená, půl suška, tak u božích tu stojí muk stařenka stará – hruška. Na ráně stojí na kraji, když bouř se rozburácí, tu rádi na ni sedají ohniví blesků ptáci. A prvý mráz ji navštíví a do bolesti zhrýzá, však také v jarní přílivy v ní prvá tryskne míza. 95 Z kořene žilou jedinou jediná snět ji vssává, a květem potom dolinou jak bílým šátkem mává. Jde o životě čarozvěst i pod rozštíplou kůru, je třeba kvést, je třeba kvést, bys pad’ pak květem vzhůru! E: jf; 2002 96