BALLADA O KOUPENÝCH DUŠÍCH.

František Serafínský Procházka

BALLADA
O KOUPENÝCH DUŠÍCH.

Pyšné byly, hrdé byly, vysoké, ba jediné, morálkám takové síly málo co se promine. S výšek zřely jenom k vnitřkům, kvantum hodnot měřily, krokem proroků vstříc zítřkům ve dne v noci chodily. Lidství vyhrocené měly v dnešků rmutném bahnisku, orakula pronášely zadarmo a bez zisku. Přiběhl s kočičí tlapkou Zítřek – život rozšířit, pyšné duše chytrou babkou na zlatou udičku chyt’. Póly spojil, oheň, vodu, přes močály napial most, sesedly se k slávy hodu s ješitností chytráckost. 92 Smutné duše, dolů, dolů! Uhnil kvítek od stonku. V konec zůstane všem spolu skrýš za rudou záclonku... 1908.
93