NAD MOJÍ KOLÍBKOU...

František Serafínský Procházka

NAD MOJÍ KOLÍBKOU...
Nad mojí kolíbkou na náspi pod lipkou kladiva rytmicky zazvonila, hudbě své veselé, z oceli vyznělé, duši mou do smrti zasvětila. V tři rázy perlíky hrály mně muziky, flétnově výskala rohatina. Ta hudba rozmilá v duši mou vstoupila, taká’s teď, písni má, žádná jiná. 7 Ve výhni záře je slunečné peřeje, všecko jí dokola vyzlaceno, a co se vyhnězá z měkkého železa, ztuhne hned, na ocel zakaleno. Přímo však onen chvat ran musí dopadat, by byla kovářská dobře hrána. Teď to má výsluha: kalen jsem do tuha a přímý jako ta dobrá rána. Málo to ovšem, vím, hrd však jsem dědictvím, osud i tvar duši ono dalo. Přídavkem mně k tomu tehda hned se stromu hvězdiček lipových napadalo. 8
Básně v knize Písničky kovářova syna:
  1. NAD MOJÍ KOLÍBKOU...
  2. VZPOMÍNKY.
  3. MRAK.
  4. SEDÍ DOMEK...
  5. VĚŽ.
  6. MATCE.
  7. SLEPÝ STAŘEČEK.
  8. JEČMÍNEK.
  9. SLZA.
  10. OKO.
  11. TÉŽ PATŘÍM K TOBĚ...
  12. Z DÁLI TO ZVONKEM ZNÍ...
  13. PÍSEŇ STOLETÍ.
  14. ČESKÁ DUŠE.
  15. LIDSKÉ MUKY.
  16. OSTROVY.
  17. ŠESTÉMU ČERVENCI.
  18. PŘÍPITEK.
  19. ČESKÉ ZVONY.
  20. BÝVÁVALO, BÝVÁVALO.
  21. PÍSEŇ O KLEMENTINSKÉM STUDENTU.
  22. KLEMENTINSKÉ NÁDVOŘÍ.
  23. TAJEMSTVÍ SÍLY.
  24. HYMNA STROMŮ.
  25. DO PRÁCE.
  26. TICHÉ ŠTĚSTÍ.
  27. JSOU PODEZŘELÍ ORLOVÉ...
  28. BALLADA O LIBUŠINĚ KONI.
  29. V ROZPACÍCH.
  30. SUKNĚ.
  31. BALLADA O KOUPENÝCH DUŠÍCH.
  32. AD LIBITUM.
  33. PLÁŇKA.