JSOU PODEZŘELÍ ORLOVÉ...

František Serafínský Procházka

JSOU PODEZŘELÍ ORLOVÉ...
Jsou podezřelí orlové, milenci slunné výsoty, když touží dolů, do prachu, do ulic, rynků, za ploty, když sobě steskne na horách jich srdce zvolna ustydlé po lidských očí údivu a v zlaté kleci po bidle. Jsou k pláči vzduchu králové, již se složenou perutí zornicí pyšně blyštíce na hřádě sedí bez hnutí; sen oblak již je dosněný, ni touha juž nic neříká, než aby zítra k obědu zas měli svého králíka. A davy stanou okolo, professor třídě vysvětlí, kolik stop měří peruti a kam by tryskem dolétly – však otevři klec dokořán, strop strhni, slunci vzhořeti dej na korunce králům. Hoj!... – ti jakživi už nevzletí. 84