Večer.

Jaroslav Vrchlický

Večer. (Dvojí rondeau.)
Zas kane s křídel noci velký mír na rány země i ve srdcí rány; cos vzduchem chví se, dech kouzelných lyr, pod prsty duchů u východní brány. Zas ticho trůní, kde hřměl shon a vír, květ loká rosu, hvězdami jsou tkány čalouny nebes; zvolna na vše strany zas kane s křídel noci velký mír. Jasmínu květy listím rozsypány v tmu svítí vzduchem hlubším nad safír a odpuštění padá, shoda, smír na rány země i ve srdcí rány. Prach všednosti se mění v květný pýr a slzí ručej v číše sladké many i vášně usínají zkolébány, co vzduchem chví se dech kouzelných lyr. 19 I zapomínášzapomínáš, život štěp je planý, spí vina, červ, usíná lítost, štír, vzpomínka prchá v dálku, netopýr, pod prsty duchů u východní brány. I lokáš celou lačnou duší mír a cítíš, jak se celí srdce rány, co vzduchem chví se, dech kouzelných lyr, sen o mladosti zašlé duhotkaný zas kane s křídel noci. 20