Houslistka.

Jaroslav Vrchlický

Houslistka. – SLEČNĚ LOTĚ KHEILOVÉ. –
Kdys v šeru snil jsem gotického dómu při varhan zvuku; jak hlas dálných hromůhromů, jenž zmíral a pod klenbou perutěmi se raněného ptáka třás’, než němý zhas’ pro vždycky. Tma spěla chrámu lodí. Tu paprsk zlatý jak prst, který vodí z tmy duše k světlu, v okně malbou ztmělém se zachvěl, v rubínu hrál zkrvavělém, vřel v jantaru a toužil v amethystu a smál se v plném smaragdovém listu, jenž girlandou se kolem okna vinul. A z půdy zlaté světlý zjev mi kynul: Stál anděl tam jak na oblaku z fijal, šat jeho barvu oblakovou přijal, byl jako vdechnut na skle, jež se chvělo pod slunce září. Průsvitavé tělo jak páry dech, jak lilie květ bílý, a dětská brada nad housle se chýlí a ruka dlouhá, bílá smyčcem vládne. Ó zázrak sladký! Kouzelný zvuk vpadne tam, varhan vážný, slavný hlas kde ustal. Pod rukou děcka příval tónů vzrůstal, však jiných, sladších, plných jasu, pele, 45 duh vodopádů, stříbra z jitrocele, tak etherický, čistý, zvonkovitý jak z rolniček, z dětského smíchu slitýslitý, a přec tak silný, víry pln a touhy. A ruky vzmach jsem viděl, klidný, dlouhýdlouhý, s tím gestem plným gracie a něhy. Jak paprslek byl, pod nímž tají sněhy, jak poupat ruch, když tady mladá Vesna, jíž jasmínová poupata jsou těsná. A snivý anděl v okně na oblaku hrál... celý dóm tál pozvolna mi v zraku jak chaos zvuků, světla zvuk se pěnil a dóm se zvolna v moderní sál změnil a z okna anděl vystoup’ v bílé říze, hrál dojemně, tak toužebně a cize a sladce vždy... To stejný tváře ovál, týž mládí pel, zkad ještě nezburcoval zlý lovec, život, dětinných snů ptáče. A v houslích zpívá to a stená, pláče a směje se jak první políbení, jak smavý žert a něha rozloučení a z všeho umění ta velká síla, ten k žití vzruch, v němž poesie víla se stále směje, již do tónů svábil duch krásy, když ji všední život zabil, by odtamtud nám posvětila žití vším, co se leskne, hřeje, plane, svítí, by rek byl muž, andělem dívka snivá... Ó dívkodívko, hraj, ať život v hudbu splývá! 46
Básně v knize Kytky aster:
  1. Úvodem.
  2. Modlitba.
  3. Jarní symfonie.
  4. Jarní dnové.
  5. Zas!
  6. Večer.
  7. Pavouk.
  8. S večerem.
  9. V jeseni.
  10. Zimní procházka.
  11. Modlitba.
  12. Úvodem k hudební produkci.
  13. Sáhni v srdce!
  14. Boecklin a Smrt.
  15. Tom. Cannizzarovi po přečtení jeho knihy „Cinis“.
  16. Po ukončení překladu Goethova „Fausta“.
  17. Houslistka.
  18. Ten život.
  19. S výtiskem knihy „Život a smrt“.
  20. Při čtení poslední série Hugovy knihy „Celá lyra“.
  21. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“.
  22. Kam, Lásko, Mládí...
  23. Tři památníky.
  24. Nad mimosou z Riviery.
  25. Tak sám!
  26. Důvěrné sloky.
  27. V mém srdci dlouho spaly struny touhy.
  28. Anděl smrti.
  29. Šicí stroj.
  30. Život a píseň.
  31. Po žních.
  32. Sen.
  33. Na vázu z dob rokoka.
  34. Stará bída.
  35. In memoriam. M. G.
  36. Láska.
  37. Smrt.
  38. Po dvacíti letech.
  39. Oddanost.
  40. Zatopeným sochám Karlova mostu.
  41. Rudohoří.
  42. ZA ROVNÍKEM.