IMMORTELLY.

Emanuel z Čenkova

IMMORTELLY.
Za plody zlaté dobrých skutků já odměním se ti jen hudbou slov, – jen černé květy svého smutku zasadím v pláči na tvůj dálný rov... Však písně chvěly se strun citu tak dumavě, jak ty jsi zpívala, když trpěla jsi tiše v skrytu a kams do hor se teskně dívala. – A černé květy vypučely ze srdce mého k tvojí památce jak nevadnoucí immortelly, jež mívala jsi ráda v zahrádce... 45