STROMY U CESTY.

Emanuel z Čenkova

STROMY U CESTY.
Za žáru dnů, kdy tisk’ jsem šlépěj v půdu sprahlou na mlatu silnice, jež vozy zryta jest – já tiše zjásal, vida stromů řadu táhlou dál před sebou tam vroubit stínem úpal cest. Bez stromů šklebí se ta cesta nehostinná jak šedý, nekonečný had, jak příšera... Dík stromy! korun vašich spleť tu klenbu spíná, dští chladem, vůní, vlahým kouzlem večera. Vy božské stromy, vzácné kaple ptačích písní, vy stromy ronící v pal dusna vonný vzduch, vy kvetete, vy dýšete, ač prach vás třísní, a spadlý květ váš deptá všední chodců ruch. 13 Za žáru dnů já tisknu šlepěj v půdu sprahlou po žití silnici, jež lidstvem zryta jest, směs chodců, vozů zřít zde řadou šumně táhlou... a básník? – toť ten strom kvetoucí v prachu cest. 14
Básně v knize Rok na samotě:
  1. NA SAMOTĚ.
  2. MOJE POUSTEVNA.
  3. ODPOLEDNÍ SIESTA.
  4. VŠEDNÍ DEN.
  5. STROMY U CESTY.
  6. KŘÍŽ HŘBITOVA.
  7. PŘEDTUCHY.
  8. LOVEC PEREL.
  9. SENOSEČ.
  10. DVOJÍ ŽEŇ.
  11. ZA DNŮ LÁSKY...
  12. PÍSEŇ.
  13. SOUSTRASŤ.
  14. SLZY.
  15. STÍN.
  16. PRÁZDNÉ KŘESLO.
  17. MŮJ OTEC.
  18. HŘBITOV.
  19. LETNÍ NEDĚLE.
  20. RELIKVIE.
  21. KNÍŽKY MODLICÍ.
  22. ŠPERK.
  23. POZDNÍ LÍTOSŤ.
  24. HOŘKÁ EPIŠTOLA.
  25. IMMORTELLY.
  26. LÍPA.
  27. STESK DOMOVA.
  28. CYPŘIŠ.
  29. ZA VICHRU NA SAMOTĚ.
  30. HROBY POD SNĚHEM.
  31. VEČERNÍ DUMA.
  32. DIVOKÉ PTACTVO.
  33. DOMÁCÍ PLES.
  34. ZIMNÍ NOTTURNO.
  35. NADARMO.
  36. SKŘIVANI.
  37. CHUDÝ DAR.
  38. TY’S NEUMŘELA!...
  39. ČESKÉMU JIHU.