ZA VICHRU NA SAMOTĚ.

Emanuel z Čenkova

ZA VICHRU NA SAMOTĚ.
V divokém honu, v úpění, stonu vichr kol letí a pláče a kvílí, hučí jak ohlasy dalekých zvonů, naříká jako duch, který jen šílí a vzpíná se, kvílí v té teskné chvíli. Nocí tou temnou pláče on se mnou, vzpírá se v střechu a samotu naši, tichne v svém vzdechu, hudbou pak jemnou kvil svůj zas počíná; náhle se splaší a kol oken straší tou nocí temnou. Černavou hluší vichřice buší křídloma svýma – až starosť mne jímá, 52 trýzní tak těžce uštvanou duši, zda ten řev matku mi ze spánku vzruší, jež po strastech dřímá – v rakvi své dřímá! 53
Básně v knize Rok na samotě:
  1. NA SAMOTĚ.
  2. MOJE POUSTEVNA.
  3. ODPOLEDNÍ SIESTA.
  4. VŠEDNÍ DEN.
  5. STROMY U CESTY.
  6. KŘÍŽ HŘBITOVA.
  7. PŘEDTUCHY.
  8. LOVEC PEREL.
  9. SENOSEČ.
  10. DVOJÍ ŽEŇ.
  11. ZA DNŮ LÁSKY...
  12. PÍSEŇ.
  13. SOUSTRASŤ.
  14. SLZY.
  15. STÍN.
  16. PRÁZDNÉ KŘESLO.
  17. MŮJ OTEC.
  18. HŘBITOV.
  19. LETNÍ NEDĚLE.
  20. RELIKVIE.
  21. KNÍŽKY MODLICÍ.
  22. ŠPERK.
  23. POZDNÍ LÍTOSŤ.
  24. HOŘKÁ EPIŠTOLA.
  25. IMMORTELLY.
  26. LÍPA.
  27. STESK DOMOVA.
  28. CYPŘIŠ.
  29. ZA VICHRU NA SAMOTĚ.
  30. HROBY POD SNĚHEM.
  31. VEČERNÍ DUMA.
  32. DIVOKÉ PTACTVO.
  33. DOMÁCÍ PLES.
  34. ZIMNÍ NOTTURNO.
  35. NADARMO.
  36. SKŘIVANI.
  37. CHUDÝ DAR.
  38. TY’S NEUMŘELA!...
  39. ČESKÉMU JIHU.