VZÝVÁNÍ MĚSÍCE

VZÝVÁNÍ MĚSÍCE
Rty pukajícími, jež nocí rudě žhnou, já, Tetka, pozdravuji tvář tvou tajemnou! A vítám úžasem tvůj přízrak pobledlý v stín noci hluboký, jenž na mém čele dlí. Ty z bohů nejsladší! Vše zapomínám již, kdy krve žhavý proud mne nese k tobě blíž’, dar vášní závratných, kdy, mužem zhrdajíc a vším, chci v tobě zhlížeti se, jásajíc! Oh, kterak pyšný jsi a krutý! O kom sníš, kypících potoků že vzdechů neslyšíš, že zpěvu neslyšíš, jímž volám krásu tvou v svou náruč nahou, vůní květů vábivou, svůj rozvíjejíc vlas, měď rusou, tekutou, jež jako zlatá tkáň prosvitá temnotou? 108 Jsem stromem kvetoucím, vonící jabloní, ó, zlatý ptáku, pojď, nechť v haluz zazvoní tvé křídlo ohnivé a v pocelu mém jásá a květy blednoucí s mých větví s rosou střásá. 109