Pán blízko!

Jan Pelíšek

Pán blízko!
Filip 4, 4: Pán blízko.
Kdo poznals, jaký oheň zla v tom lidském srdci plápolá a trápí tam a trýzní; kdo cítíš s pláčem ve oku, jak rady světa proroků vždy v přeludy jen vyzní, ty neklesej v žalu tom svatém a stůj! Pán blízko – Smírce tvůj. A jestlis bolu přetrpěl, žes často hořem oněměl v svém lkání k světel Otci; a jestlis snad už zemdlen kles, jak poutník, který bloudí kdes na poušti v bouřné noci, – 4 věz, srdce jak uštvaný jelen když řve, Pán blízko – slunce tvé! Snad ten tě také tíží trud, že národ tvůj tak duchem zchud a pohrd víry věnem? Nuž, truchli jen; však pomni též: Ať nevěra a pověr lež, jimž Husův lid teď plenem, skvost za skvostem z koruny národa rvou, Pán blízko – s pomstou svou! Či bojů syt i naděje zde v nové dobra trofeje už více nechceš doufat? A tak už zmalátněle lkáš, jak pod jalovcem Eliáš, když skoro chtěl si zoufat? Ó vzmuž se! Stůj pod otců korouhví ctnou! Pán blízko – s korunou. 5