Muž bolestí.

Jan Pelíšek

Muž bolestí.
lzaj. 53, 3: Nejpohrdanější a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí.
Pod sluncem vedl slavné boje tak mnohý statný rek a bohatýry, reky svoje ty mívá každý věk. Však není, kdo by nad svět chudý moh tak nás povznésti, 31 jak onen svatý heros z Judy, ten muž bolestí. Kdo zápasil s tak čistou zbraní pro pravdu kdy jak On? Kdo tolik rozsel požehnání od jeslí až v svůj skon? Kdo čest a dík a chvály vroucí měl spíše nalézti? A jakou zášť snes srdce vroucí ten muž bolestí! Jak zhyzdili, jak utýrali ten Jeho majestát! Jak psance svého krále štvali a nechtěli ho znát. Jen trní na skráň bohatýra znal nevděk uplésti, až udolán na kříži zmírá ten muž bolestí! Ó ty, jejž dojal Rek ten svatýsvatý, jak nemáš zaúpět, když ducha jeho na Golgaty až podnes vleče svět? Vždyť nic tak teskný lidstvu osud, zla tolik nevěstí, jak to, že pohrdán je dosud ten muž bolestí! 32 Než, byť i nevděk zatvrzelý jej dál tu křižoval, my stavmež světa Spasiteli v svých srdcích pomník chval. Však jednou slavně sobě stezku vším vzdorem proklestí, až k soudu přijde v slávy blesku ten muž bolestí!