Sůl země.

Jan Pelíšek

Sůl země.
MatMat. 5, 13: Vy jste sůl země.
Nás k světovým úlohám nevolá zem; my cestou ať šťastnou či bědnou svým životem jen jako zátiším jdem a v zátiší skonáme jednou. A přece je slavný náš úkol i rod: My Kristova Ducha jsme plémě! Nuž, plňme ten rozkaz od jordánských vod, že máme být – solí země. Kde vítězit chtěla by šalba a lest, tam pravda buď vždy naší zbrojí. Kde nepravost vábit chce s poctivých cest, tam za ctnost se postavme k boji. Kde rozsívá sobectví, zloba a hněv křivd bolestných trní a hloží, aj, tam naše láska své bohatství zjev a dokaž: Jsme rodina Boží! Tak jednali kdys, tak šli v světa rej ti rybáři prostí a chudí, 67 jež zrodila ztracená Galilej, – a dnes jaký obdiv náš budí! Jich víry a lásky a naděje vznět jak drahé to lidstvu je věno! Tak přemohli srdce, tak dobyli svět a na věky jest jejich jméno. Nuž, buďme jak oni. – Ať vstříc jdeme tmám, ať osud náš trudný či blahýblahý, ó dokažme, v duši že hárají nám jen Boží vždy síly a snahy. A jednou až vkročíme do hrobu bran, v tu noc tam, jež hrozí tak temně, kéž může nás svědectvím potěšit Pán, že byli jsme – solí země!