Ave Maria.

František Kyselý

Ave Maria.
Rytíř Kolda, statný rek, s kýmkoli se mužně stek’ v boji za vlast, víru, statky; ale potřev nepřítele neotálel volat vřele Matce Boží v pozdrav sladký Ave Maria. Rytíř Kolda, mokrý brat, uměl hrdlo zvlažovat, až mu v očích jiskry hrály; leč i když měl těžší hlavu, zvonu svatém při pozdravu jal se modlit rozeplálý Ave Maria. Rytíř Kolda, prchlý druh, láti znalznal, až brněl sluch a vše kolem hrůzou mřelo; ale když se vyhromoval a zas pokoj v srdci choval, dojemně mu ze rtů znělo Ave Maria. 78 Rytíř Kolda v půtce pad’ a než skonal, na svůj hrad poslal víry pro útěchu; nedočkal však těla Páně, smrtný pot mu zalil skráně a jen šeptl v sledním vzdechu Ave Maria. A když Koldu pohřbili, na mohyle spatřili velký div den druhý ráno – lilie z ní vypučela, vykvetla a skvěle měla v běl všech lístků zlatem psáno Ave Maria. [79]