PÍSEŇ.

František Sekanina

PÍSEŇ.
I.
Sladkých písní tisíc jsem juž pěl o mraku a vánku, o dryadách, kterak za červánků, bledší nad úběl, v zelenavých stínech u vod hbitě zlatý češou vlas –: však teď o Tobě je píšu snáz, moje dítědítě. Vždyť Tys taky moje rusalka z nejbělejších jedna, u níž duše, pijíc Krásy ze dna, nikdy nezalká –; a když někdy v soumrak za červánků sklesnem v lásky eden, zdá se mi, že obláček jsme jeden ve hře sladkých vánků. 25