POUTNÍKOVA PÍSEŇ VEČERNÍ.

Jan Karník

POUTNÍKOVA PÍSEŇ VEČERNÍ. Frant. Čechovi
Co’s chtěl v mládí dnech, když tvůj kahan dohořívá, vrací se to v snech. Tiše stranou jdeš, z dálky jenom na bojiště plaše pohlédneš. Jako starý lev, když jde zhynout v tmavé doupě krváceje z cév. Máš to přání jen: aby vztýčil na korouhev kdos tvůj jarní sen. Půjdeš klidně spat, když tvůj prapor v dravých větrech bude k slunci vlát! 14