ŠTĚDROVEČERNÍ.

Jan Karník

ŠTĚDROVEČERNÍ.
Pastýřská píseň dozněla, stromečku světla shášela, čmoud křídlem duchů vlál, chvoj smolná šerem voněla, krb štědrým teplem hřál... V tu chvíli tichou besedu já s mrtvými jsem měl, jim snášel lásky koledu a mlčky připíjel všem hochům, s nimiž na kůře v radostný mládí čas jsme zpívali, – ne nejhůře! – až klenby svor se třás. A přešla řada adventů, a přešel mnohý půst, – sám s dvěma druhy zbyl jsem tu, kde kořen můj i vzrůst. Čas letí jako pápěří, když vichrem strženo, – kolik těch štědrých večeří nám ještě souzeno? 34