ZBLOUDILÉ SRDCE.

Jan Karník

ZBLOUDILÉ SRDCE.
Srdce mé, zpět! Chceš mladosti krajem na věky ztraceným blouditi zas? Mníš, že ti novým rozkvete májem, vzklíčené tužby že dozrají v klas? Nevěř, že pro tebe hrozen v něm sládne, nevěř, že vzpruží tě čarovný mok! Víly, jež potkáš, jen Šárky jsou zrádné, dýkou ti zaměří v nekrytý bok! Holoubci, vyslaní v zahrady slasti, před cílem klesají na hluchý snop, nedej se polnice vábením zmásti – člun marných nadějí v bezedno stop! 36